Je půl jedenácté a velkoměsto Tokio je ponořené do temnoty noci.Většina obyvatel se chystá ponořit  do víru spánku,jen aby nezaspali a nepřišli tak pozdě do svých škol a pracovních prostředí.Tedy až na pár vijímek samozřejmě.Jedna z takových vijímek se nachází v jednom pětihvězdičkovém,Tokijském, luxusním hotelu.V  jednom z těch mnoha apartmánů,zařízeným luxusním nábytkem se ještě pracuje.Parta vybraných policistů Japonska,dva géniové a jeden starý muž tam pracují a vyšetřují případ chladnokrevného vraha KIRY.

,,Takže se uvidíme zase zítra.Buďte tu prosím až v deset hodin,´´oznámil Ryuzaki-hlavní mozek týmu-a strčil si do pusy další čtvereček čokolády.

,,Fajn,aspoň se pro jednou zase pořádně vyspíme,´´konstatoval Ayzava unaveně při oblíkání svého šedivého kabátu.

,,Dobře Ryuzaki……..Matsudo,chcete odvést domů?´´ptal se šéf a zástupce ředitele Yagami.Mladý Matsuda radostně a vděčně přikývl.Pochyboval totiž,že by mu v tuhle pozdní hodinu jel nějaký autobus ,a k metru to bylo moc daleko.

,,Děkuji vám,´´poděkoval.

,,Lighte,jdeme?´´zavolal šéf Yagami na svého syna,který si ještě něco náruživě četl v policejních spisech.

,,Jo jo,už jdu,´´pronesl,ale moc věrohodně to tedy neznělo.I když už byli všichni oblečení a nachystáni odejít do svých domovů,Light alias KIRA,sháněl dál důkazy ohledně vražd dvanácti agentů FBI,které tak chladnokrevně zabil,i když byli všichni neviní.Měl dokonalý plán jak odvést L od myšlenky a podezření,že právě on je obávaný zabiják KIRA.

                    Ryuzaki,stavějící si zrovna komín z kostek cukru,zamyšleného hnědovláska po očku a se zájmem pozoroval.

,,Lighte,jestli chceš můžeš tu pro dnešek zůstat.Stejně s tebou potřebuji o něčem mluvit,´´pronesl k Lightovi,který se ihned odtrhl od své práce a podiveně se na černovlasého mladíka zadíval.

                     Nebyl jediný koho tato nabídka překvapila.Yagami starší a Matsuda měli také pozvednuté obočí a nechápavé výrazy.Bylo opravdu podivné,že ten genius L,který Lighta podezřívá nejvíc,chce s případným Kirou,sdílet pokoj a to bez dozoru.

,,Co?´´zeptal se hnědovlásek podezřívavě.

Copak máš za lubem,L?

                          Pomyslel si,a už díky této otázce a zvědavosti se rozhodl zůstat.

,,Slyšel jsi,´´odpověděl L stroze.Nechtěl znět nějak naléhavě.Ostatní by mohli poznat,že jeho zájem o Lighta je čistě větší a netýká se jen případu KIRY.

,,Dobře Lighte,jestli tu máš ještě nějakou práci,tak tady zůstaň.Já pojedu domů a vysvětlím tvé matce,že si nemusí dělat starosti.´´pronesl pan Yagami.Přerušil tak ticho a napětí mezi L a KIROU,kteří byly zamyšleni ve svých vlastních myšlenkách, o kterých nesměl nikdo vědět.

,,Dobře tati.Takže zítra,´´mávl rukou hnědovlasý.Vypadal klidně.V duchu se však snažil vymanit překvapení,údiv a rozpaky,které v něm L vzbuzoval.Počkat ,rozpaky?Z čeho by on-Light Yagami alias KIRA,obklopován mnoha krásnými dívkami,mohl být v rozpacích?V duchu zatřepal hlavou a snažil se myslet na něco,co by vypudilo jeho myšlenky na toho výstředního černovlasého kluka s andělskou tváří a ještě krásnějšíma očima.

                        Mladík se zálibou ve sladkém se na pana Yagamiho usmál tím svým nepřirozeným úsměvem.Jelikož  se ten úsměv zdál opravdu radostný,chudák pan Yagami nevěděl,jestli je Ryuzaki tak šťastný z jeho odchodu nebo z velké tabulky mléčné čokolády,kterou zrovna ohryzával.

-----------------------------

                             Když se za ostatními zabouchly konečně dveře,hnědovlasý KIRA vrhl na čokoládou ládujícího se L,podezřívavý pohled,plný žádosti o vysvětlení.

,,Dáš si kávu?´´zeptal se Ryuzaki,když zpozoroval Lighta a jeho podezřívavý pohled.V pokoji byli jen oni.Sami dva.Beze svědků,štěnic a kamer.L si byl na sto procent jistý,že teď si bude moct dělat s obávaným KIROU,co chce.

                              Light pokýval kladně hlavou na znamení souhlasu a bez jakéhokoliv dalšího slova si to namířil k béžové,kožené sedací soupravě,ze které se zrovna jeho rival zvedal.

                              Ryuzaki si strčil pravou ruku do svých modrých kalhot,nesměle se usmál a mlčky odešel do kuchyně připravit dvě silné kávy.

                              Jeho reakce vykolejovaly Lightovu mysl čím dál víc.Nechápal co se to s s ním děje.Nechápal proč se na něj směje,když ho zrovna on nejvíc podezřívá.

                               I přes svoji vysokou inteligenci nepřišel na jediné rozumné vysvětlení,které by vysvětlovalo Ryuzakiho podivné chování.No….vlastně jeden důvod by se našel,ale ten Light okamžitě zavrhl.Pravděpodobnost,že by ho chtěl L svést byla naprosto nulová a pro Lighta to byl vlastně nesplnitelný sen.Ano.L ho začal zajímat více,než je zdrávo.Ani nevěděl čím by ho mohl takový podivín a navíc ještě kluk přitahovat.Snad svými úhlově černými vlasy,do kterých by rád zabořil svoji ruku,nebo možná jeho pronikavýma očima.Či snad svým nezvyklým a neobvyklým chováním?Nevěděl ,nechápal.Poprvé se cítil bezradný a nevěděl si rady.

                            Dál se ale rozhodl tyhle myšlenky ze své chytré hlavy vykopat a soustředit se na to,jak L přesvědčit,že on KIRA není.

                           Z dlouhého přemýšlení ho vytrhly až kroky bosého mladíka,krčícího se,se dvěma kouřícími šálky v rukou.Znovu se na Lighta usmál a jeden z těch bílých hrnků,které držel jen palcem a ukazováčkem(nač plýtvat ostatními prsty)postavil na stůl před hnědovláska.Před tím ale musel smést na zem pár nedojedených tabulek od čokolád,papíry a obaly a mnoho dalšího haraburdí povalujícího se nepořádně po stole a všude po pokoji.Nač by to uklízel?Od čeho jsou uklízečky?

,,Díky,´´poděkoval slušně Light a na sucho,při dalším Ryuzakiho milém úsměvu beroucím dech,polkl.Teď už nechápal vůbec nic.Jeho pohledy,úsměvy,chování-byly pro Lighta nevysvětlitelná záhada.

,,Děje se něco?´´ptal se L,aby tak navodil nějakou konverzaci.Hodil si do malého šálku s horkou černou kávou už pátou kostku cukru.Ladně se vyhoupl do křesla,do kterého následně usedl tím svým přikrčeným a ne moc pohodlným způsobem.

,,Tak o čem si se mnou chtěl mluvit?´´Light šel rovnou k věci.Tohle Ryuzakiho chování se mu nelíbilo čím dál víc.

,,No přece o tobě……KIRO!´´poslední slovo dodal Ryuzaki zvlášť vážným tónem.Hned na to vyzunkl ještě horkou kávu a ani pes po ní nestačil štěknout.

                             Light zničehonic vyprskl obsah svých úst ven.Pár kapek vyprsknuté a přeslazené kávy dopadlo na pobaveně smějícího se černovláska.Ten je ihned smetl ze svého oblečení a obličeje.

,,Fujj co to je….´´zanaříkal dusící se KIRA,a znechuceně se zašklebil.Důvod toho byla samozřejmě nečekaně sladká káva,kterou si L nejspíš upravil  podle svého ale také oslovení KIRA.

,,Promiň Ryuzaki,ale každý nemá takový žaludek aby snesl dvacet kostek cukru v kafi,´´pohlédl vyčítavě na L a naklonil se nad stůl aby mohl odsunout poloprázdný hrnek,s tím přespříliš oslazeným pitím.Hned na to se ještě víc naklonil,takže byl necelých pár centimetrů od L.Zadíval se přímo do hloubky  jeho pronikavých očí,tmavějších než samotná noc.

,,A za druhý-kolikrát ti mám říkat,že já KIRA nejsem,´´pronesl s naštvaným tónem v hlase.

                         Dívali se na sebe a ani jeden z nich se nehodlal vzdát.Oba dva chtěli vyhrát.Nikdo z nich nechtěl před očima toho druhého uhnout.

Však já tě dostanu, můj milý KIRO.

Mě jen tak nedostaneš ,L.

                          Pomysleli si oba naráz,jakoby si navzájem četli myšlenky.Dívaly se na sebe,nikdo z nich neřekl ani slovo.Stačil jim pohled v očích.Nač slova?

                          Light se nakonec vítězně usmál,když se Ryuzaki, po dlouhých minutách , začal doslova v Lightových hnědých očích topit a musel uhnout pohledem.

,,Řekni Ryuzaki…….čím tě mám přesvědčit o tom,že já KIRA nejsem?´´zeptal se hnědovlásek a přešel ke stolu na kterém se válelo několik hromad poházených papírů.Light vyhledal policejní spisy ve kterých si před chvílí četl.Začal v nich znovu listovat.Nevnímal už nic jiného.Snažil se soustředit na svůj plán.

,,Nemusíš mě o ničem přesvědčovat.Jsem si jistý,že jsi KIRA,´´řekl černovlasý,ale Light ho nejspíš neslyšel,protože se ani neotočil.Dál si zaujatě pročítal výpovědi svědků,které viděli umírat v metru agenta,který ho sledoval.

                           L tedy vyskočil z křesla,a zamířil si to ke stolu,kde hnědovlasý mladík stál.

,,Co to děláš?´´zeptal se ho skoro až šeptem.Stál teď přímo za zády Lighta,který se lekl a trochu nadskočil.Když na svém krku ucítil teplý dech,docela ho to vyděsilo,ale zároveň ucítil divný pocit v podbřišku.Divný?Ne, ten pocit,to mravenčení rozléhající se po celém jeho těle bylo příjemné.Věděl komu ten dech nejspíš patří,a tak se raději neotočil.Nadále stál zády k Ryuzakimu,který byl doslova nalepený na jeho záda.Bál se,že kdyby se otočil,jeden z nich by určitě ztratil hlavu a bůhví co by se stalo.A tak jen těžce a hlasitě polknul.

,,N…No…jen se dívám na nějaké věci…..ehm..nic důležitého..,´´vykoktal nakonec ze sebe.Rychle se od mladíka vzdálil a šel si sednout zpátky na pohovku.

                             Nechal tam černovláska,kterému se na tváři vyjímal zvrhlý úšklebek.

Tohle mi nedělej,Ryuzaki..

                               Pomyslel si Light a zkoumavě se zadíval na smějícího se černovláska..Ten samozřejmě zamířil k němu.Sedl si vedle něho na pohovku.Byli sotva půl metru od sebe.Ani jeden z nich nepromluvil.

                                Light po očku sledoval svého rivala,který zrovna jedl zmrzlinový pohár a sledoval záznami z kamer v šesti velkých obrazovkách.

                               Muznat,že takhle,jak si tam ten černovlásek seděl,jedl zmrzlinový pohár a zamyšlené sledoval záznamy a jakoukoliv podezřelou věc na nich-byl opravdu roztomilý.Musel se pousmát.

,,Chceš taky?´´zeptal se Ryuzaki zničehonic a už si to namířil lžičkou s vanilkovou zmrzlinou k Lightovým ústům.Ten, aniž by stačil nějak namítat nebo říct svůj názor,se jen mohl dívat jak se k němu druhý naklonil a v ústech mu přistála várka vanilkové,studené zmrzliny.

                           Lightovi se ihned začala rozpíjet na jazyku a musel uznat,že je opravdu výborná.Sladká,jemná..no prostě pohlazení na duši a na jazyku.Light musel přivřít oči a chtě nechtě skoro neslyšně zasténal,jak to bylo dobrý.Sten byl sice skoro neslyšný ale Ryuzaki ho slyšel moc dobře a taky se při tom pousmál.Jeho plán perfektně vychází.Pomyslel si a strčil hnědovláskovi další várku do pusy.Light už se ani nebránil.

                             Vychutnával si tu Ryuzakiho pozornost a ani jednou nepromluvil.L mu taky nedal žádnou možnost.Pokaždé když Light polkl,přistála mu v ústech nová várka.

                              Mladík v bílém tričku  sledoval Lightova ústa a jazyk a chvílemi si přál být tou vanilkovou zmrzlinou,rozplývající se mu na jazyku.

-----------------------

,,Chceš ještě?´´zeptal se,když v ruce držel prázdný pohár.Light se konečně probral z transu a trochu zčervenal.Nechápal jak se mohl nechat takhle unést.

,,Ehm…Ne díky…´´poděkoval rozpačitě a hned se raději začal věnovat svému notebooku.Ryuzaki se nad červenajícím KIROU pousmál.

,,Počkej…..něco tady máš..´´pronesl ,přisunul se k hnědovlasému,tak,že mezera mezi jejich těly byla veliká necelých deset centimetrů a čím dál víc se zmenšovala.

                              Když už byl u překvapeného Lighta na dosah ukazováčku,přejel jeho ústa jemně svým palcem.Light ani nedutal.Vytřeštěné oči a pootevřená ústa naznačovala značné překvapení a údiv.Každopádně,když se Ryuzakiho ruka dotkla jeho tváře,ucítil znovu ten příjemný pocit,který cítil před tím.

                             Ryuzaki si olízl zmíněný prst a vychutnával si chuť hnědovláskových jemných rtů.Musel uznat,že žádná čokoláda či bonbón se té chuti nevyrovnal.Jeho rty byly sladší,než všechna čokoláda,kterou kdy ochutnal.Najednou měl nutkání,ty jeho rty poznat blíž a ochutnat je.

                             Potom se bez jakéhokoliv slova,přesunul zpátky na své místo a znovu se ponořil do své dosavadní práce.Jako by se vůbec nechumelilo.Light na něj ještě dobu zíral a s otevřenou pusou.Nakonec však usoudil,že to bylo jen přátelské gesto a nic víc.

                                  Dál se rozhodl si s tím nelámat hlavu.

                                 Trochu odlišný názor na to měl černovlásek.Sice vypadal jako že se nic nestalo,ale jeho chtíč po tom hnědovlasém pokušení byl čím dál větší.Další jeho čin tomu byl důkazem.

------------------------------

,,Jsem unavený,půjdu si lehnout,´´pronesl Light naoko unaveně.Od jejich incidenti uběhla teprve hodina.Ještě unavené zazíval,aby posílil na věrohodnosti.Pravdou ale bylo,že už dál Ryuzakiho společnost nezvládal.Nezvládal se na nic soustředit.Pokaždé,když se snažil myslet na práci, se mu vrátil vzpomínky k černovláskovi a jeho doteku.

                                 Zvedl se pevně rozhodnutý rychle odejít a své zvrhlé myšlenky na svého úhlavního nepřítele vymazat nadobro z hlavy.Osud tomu ale chtěl jinak.Zrovna,když procházel okolo křesla se zamyšleným L,uklouzla mu noha po jednom obalu od bonbónu.Začal se nebezpečně naklánět a už to vypadalo,že se svalí na zem a pořádně si natluče hlavu.Jaké to pro něj bylo překvapení,když ucítil silné ruce okolo svého pasu.Včas ho zachytily a zachránily tak od nehezkého pádu na roh stolu,který by určitě nedopadl dobře.

                                      Když se hnědovlásek konečně vzpamatoval a otevřel oči,před sebou uviděl pár jiných černých očí.Tyhle oči znal jako své boty.Mnohokrát se v nich ztratil a teď tomu samozřejmě nebylo jinak..

,,Díky….,´´zašeptal Light stále se topící v Ryuzakiho nádherných očích.Chtěl se od něj oddálit a utéct pryč,ale silné paže stále obtočené okolo jeho pasu mu v tom dost silně zabraňovaly.Ať chtěl jak chtěl a snažil se sebevíc,Ryuzaki stisk svých rukou nepovoloval.Spíše naopak.Zdálo se,že si hnědovláska přibližuje čím dál víc k sobě.

,,Lighte…..,´´zašeptal černovlásek a pohladil jemně a něžně KIRU po tváři.Light už se nesnažil o žádný odpor a když se ruka černovlasého mladíka dotkla jeho tváře,musel chtě nechtě přivřít víčka svých hnědých očí.

                          A byl to překvapivě  právě on,kdo utnul tu nenáviděnou mezeru mezi jejich rty.L si přitáhl druhého mladíka ještě víc k sobě,pokud to ovšem bylo ještě možné a Lightovi ruce se zase obtočily kolem jeho sametového krku.Polibek byl krátký,ale zato předčil očekávání obou dvou géniů.Vychutnávali si chuť rtů toho druhého.

                           Jenže Lightovi jakoby se najednou rozsvítilo a dohnalo ho k rozumu.Vždyť on se líbá se svým rivalem,kterého chce zabít.Okamžitě jak mu tohle došlo se od jemných a dokonale vykrojených rtů černovláska odtrhl.A nejen od nich.Celým svým tělem se vyškubl  z Ryuzakiho náruče.

,,Ne..počkej…tohle…to nesmíme,´´řekl a vydal se rychlými kroky ke dveřím.Pryč od tohohle obětí….pryč od těch měkkých rtů…pryč od něj……….

                           Už chtěl chytnout za kliku a otevřít dveře,když v tom ho někdo chytil za ruku.Light ihned věděl komu ta ruka patří a snažil se vyškubnout,byl však tvrdě přiražen na dveře.

                            Zasténal bolestí,kterou mu způsobil tvrdý náraz.Ani si nevšiml,kdy ho Ryuzaki stačil chytnout za obě ruce a přirazit je nad hlavu.

,,Po…počkej co to…,´´svou vyřčenou větu,nedořekl kvůli černovláskově  kolenu,které mu přistálo v rozkroku.Znovu zasténal,ale tentokrát slastí a vzrušením,které bylo čím dál větší a větší.

,,Přestaň se bránit,můj milý Lighte….vím,že to chceš….,´´začal svým kolenem pohybovat a tím také dráždit Lightův penis.Tím samozřejmě donutil hnědovlasého KIRU znovu zasténat.Poté se přesunul k uchu,které jemně olízl.

,,A já se nikdy nemýlím….KIRO…,´´zašeptal mu do ucha a hned na to umlčel Lightovu připomínku svými rozpálenými rty,které se dožadovali pozornosti od těch jeho rtů.

                            Nemusel čekat dlouho,a Light se do polibku dravě zapojil.Přejížděl lehce po jeho rtech svým jazykem a dožadoval se tak vstupu do jeho úst.Také nemusel čekat dlouho a Ryuzaki ochotně ústa pootevřel.Nechal se hýčkat hnědovláskovým dravým jazykem,který prozkoumával každičkou skulinku jeho rtů.Musel uznat,že líbá přímo božsky.

                              Touha,vzrušení a chtíč….tyto pocity byly jediné co je teď ovládalo.Oba dva rázem zapomněli na svou nekonečně velkou inteligenci,která by jim určitě nedovolila, oddat se tomu druhému.Teď si mohli dělat co chtěli.

                             A náš černovlasý L toho samozřejmě využil a zatoužil po KIROVI  a jeho nádherném těle.Ve vášnivém polibku beroucí oboum dvoum dech,se ruka černovlasého podivína přesunula z Lightových boků na jeho poklopec.Se zipem si hravě poradila a v mžiku se do jeho černých kalhot celá ponořila.

                             Když se víčka černovlasého mladíka otevřela,bylo něco málo po deváté hodině ranní.Zmateně se posadil na postel a když si uvědomil,že je nahý,okamžitě se mu vybavila včerejší noc.Noc plná vášně,která neměla konec……..

,,Tak už ses probudil?´´ozvalo se ode dveří kde stál Light Yagami,oblečený,umytý,jako ze škatulky.L mu odpověděl jen lehkým přikývnutím a poškrábal se ve svých havraních a rozcuchaných vlasech.

,,To co se stalo včera, byla chyba.Nikdy se to nemělo stát.Byl to omyl.Budu rád,kdybychom na to zapomněli a víckrát už se k tomu nevraceli.´´s těmito hrubými slovy opustil místnost.Nebral si servítky.I když se mu ta včerejší noc opravdu líbila a klidně by si jí zopakoval znovu,jeho myšlení KIRY mu to taktně zakazovalo.

                          L se jen arogantně pousmál.Tyhle slova čekal.Light byl vždy ta předvídatelný a tentokrát tomu nebylo jinak.Věděl,že to řekne ale také věděl,že to hnědovlásek nemyslí vážně.Každopádně jeho slova si nebral k srdci.V duchu si začal promýšlet další plán,jak Lighta znovu získat.Nehodlal se smířit s tím,že by ho měl jen na tu jednu noc.Na tváři se mu rozlil chlípný úšklebek.

Já se tě jen tak nevzdám Lighte……………..dostanu tě…KIRO….znovu……..