Červenec. Jak klidný to měsíc. Všude je klid, ptáci si na modré obloze prozpěvují hitparády svých veselých písniček a ani v Konoze to není jiné. Žádné nebezpečí nikde nehrozí, mise taky žádné nejsou, po Akatsuki zbyl jenom červenočerný plášť. Všude je cítit vůně Slunce, pohody a všeho, co dělá léto létem.

                        Sasuke Uchiha jde jednou, poloopuštěnou uličkou. Je dopoledne, tak tam není moc lidí. Všichni jsou zalezlí doma a chystají se na oběd. Někteří z ninjů stojí znuděně u velké brány a nudou by se ukousali k smrti. Další si zase užívají klidu a míru, který se rozprostřel po celém světě, když se roznesla zpráva o pádu Akatsuki organizace.

                        Tenhle černovlasý, šestnáctiletý lamač dívčích srdcí se klidně prochází po své rodné vesnici. Nemá žádné starosti, své ruce má založené ve svých kalhotách, vlasy mu poletují okolo jeho bezchybného obličeje. Všude je ticho a klid, který má tento Uchiha nejraději. Užívá si ho naplno. Lehký vánek si mu pohrává s jeho havraními vlasy, jeho nádherné oči, barvy temné, noční oblohy jsou lehce přimhouřené. Na jeho kamenném obličeji, by ani ten sebevětší mág, nevyčetl, sebemenší pocit nebo emoci. Tenhle krásný den by mu nemohlo nic zkazit….ovšem až na…..

,,Sasukéééééééééééééééé,‘‘ozvalo se zničehonic za ním. Sasukemu z toho vřískotu přejel mráz po zádech a uši mu málem praskly. Okamžitě tento dívčí hlas, který ho pronásleduje na každém kroku, poznal. Nepatřil samozřejmě nikomu jinému, než jedné dívce se zelenýma očima, která má až nezdravě moc růžové vlasy. Zběsile mává na předmět své, tak dlouho přiškrcované touhy. Na Sasukeho Uchihu, do kterého se, po jeho návratu do Konohy, zamilovala půlka vesnice skryté v listí, ve věku 12-? let, na pohlaví nezáleží. Sasukeho tu obdivovali všichni. Ať se jednalo o muže nebo o ženy, tomuto chlapci nedali ani na minutu pokoj.

                       Člověk by se ani nikomu nedivil. Sasuke byl dokonalost sama. Jeho jemné, černé vlasy, které rámovaly jeho bezchybný obličej - vytesaný samotnými anděly, byly teď snad ještě černější a jeho temné oči, ještě pronikavější. Jeho porcelánové tělo, bez jediné jizvičky, na půl odhalovalo bílé menší kimono se znakem jeho rodného klanu. Sasuke tu byl velice žádaný, víc než dřív a hlavně svýma, dvěma, nejvěrnějšíma obdivovatelkama- Sakurou alias Velké čelo a Inou, známou také jako prasečí rypák. Jenže Sasuke o žádného z nich nestál. Měl zálusk na někoho jiného. Na osobu, do které by to nikdo neřekl.

,To je teda pech´zanaříkal Sasuke v duchu a  ihned mu došlo, že pokud se této týmové partnerky nezbaví, jeho plány pro tento krásný den, budou nadobro  potopeny  na dno oceánu. V žádném případě o takovouto pozornost nestál. Od té doby, co se vrátil, nemá ani na chvíli klid. Všude kam se hne, se k němu přiřítí houf věrných a neúnavných fanynek.

                            Ihned hledá způsob, jak se nepozorovaně vypařit. Nechce čelit Sakuřiným obětím, které ho vždycky přiškrtí a nechají mu nemalé újmy na zdraví. A tak raději dělal, jako že ji neslyšel a zvýšil na svižnosti svého kroku. Nechal tak za sebou zběsile mávající Sakuru, která by ho nejraději samotnou láskou snědla. Už už to vypadalo, že má Sasuke vyhráno, jenže to se škaredě zmýlil. Před ním, z jedné uličky náhle vyšla blonďatá dívka s ofinou přes své modré, levé oko a ohonem dlouhým, jako doba čekání na výplatu. Na sobě měla to své obyčejné šatstvo fialovomodré barvy. Její potutelný smích, radostná nálada a rozzářené oči se až moc podobaly gestům růžovlasé dívky.

,,Ahoj Sasuke,‘‘vyjekla nadšeně a roztouženě na našeho milého černovláska mrkla.

,Kde se tady sakra vzala?‘pomyslel si Sasuke naštvaně a ihned začal vymýšlet plán, svého  útěku. Vůbec ho netěšilo, že tu potkal svoje dvě, největší fanynky, v tento krásný den, o kterém si naivně myslel, že ho stráví trénováním. V klidu, mimo dosah jakéhokoliv jiného diváka. Ale bohužel, Sasuke se jako vždy objevil ve správnou dobu na správném místě. Z jedné strany se k němu láskyplně hrnula Sakura a z druhé strany se mu nabízela, roztoužená blondýnka- Ino. Dilema, přecházelo dilema a Sasuke si nevěděl rady. Kam má utéct? Těkal očima z jedné strany na druhou a snažil se najít tu nejbližší cestu, která by ho zavedla daleko od těhle dvou pijavic, které si nedají pokoj ani po hrubém odmítnutí.

,,Sasukéé, tady jsem,‘‘to už se k němu přiblížila Sakura, a Sasuke bohužel nestihl uniknout. Sakura ho objala ze zadu kolem krku a černovláskovi začal pomalu docházet dech.

,,Sa-sakuro, škr-škrtíš mě,‘‘zachraptěl jenže Sakura ho, jako vždy, neposlouchala. Byla jako v tranzu. Bylo jí jedno, že svou lásku uškrtí, hlavně když ho má u sebe a Ino to všechno vidí. Udělala by všechno, aby jí mohla naštvat a ten její úšklebek z jejího obličeje vymanit.

                          Blondýnce se okamžitě začala, do tváře hrnout rudá barva. V žádném případě to takhle nechtěla nechat. Skousla by všechno, jestli by měla dát Narutovi pusu, klidně,( Naruto byl teď přeci jen docela fešák ),ale Sasukeho Sakuře v žádném případě nenechá. To by raději políbila nebožtíka Orochimara, než nechat vyhrát tu otravnou Sakuru.

,,Héj, okamžitě od Sasukeho vypadni, ty jedno velký čelo,‘‘zaťala pěsti a v okamžiku stála u vítězně se šklebící Sakury a přidušeného Sasukeho, který z nedostatku kyslíku začal až nebezpečně modrat.

,,Sasuke je můj, ty prasečí rypáku,‘‘zašklebila se Sakura.

,,To teda není,‘‘zavřískala blondýnka a s pěstí se vrhla na Sakuru. Ta na okamžik našeho černovlasého chlapce pustila, aby se mohla vyhnout Inině ráně. Ovšem Sasuke nějak nepostřehl, co se okolo něho děje a než si stačil všimnout, že na něj omylem Ino  zaútočila, byl odhozen pár metrů od nich.

,,Sasukééé, co si mu to udělala, ty si ho zabila,‘‘zajíkla Sakura, chytila se za vlasy a začal si je rvát. Když si jich pár zoufale vytrhla, vrhla se na Inu, aby jí to spočítala. Ani jedna z nich si nevšimla, že se Sasuke, ač ztěžka zvednul a pomalu se začal od těchto nebezpečným kunoichi, které si zrovna navzájem trhaly vlasy, vzdalovat.

                           Tohle byla poslední kapka. Nejen pro Sasukeho trpělivost, která teď přetékala, ale i pro jeho zdraví. Nakonec se rozhodl pro zoufalý krok. Zajde někam, kde ho určitě nikdo hledat nebude. Žádné z těch dvou nebo jiných vesnických pijavic, ho už v žádném případě nebude otravovat. Tohle jediné teď Sasuke chtěl. Už dlouho má po krk pronásledování všech těch otravných a neúnavných holek.

                           V duchu si začal vymýšlet plán……mohl by říct nějaké holce, aby s ním jako naoko chodila. Potom by se všichni ostatní držely  odstup, a on by tak měl konečně zasloužený klid. Jenže to se dnes již podruhé Sasuke zmýlil a tenhle plán okamžitě zavrhl. Důvod byl takový, že ve vesnici skryté v listí by se nenašla jediná dívka, která by nebyla zamilovaná do posledního, žijícího  Uchihy. Najít takovou dívku by byl nadlidský a takřka nemožný úkol. A Hinatě, která zase byla po uši zamilovaná do blonďatého hyperaktivisty,  říkat nechtěl. Sakura a Ino by ji určitě ukamenovali, a nebyl by pochyb, že by se Hinata nechala.

,Sakra´zaklel zoufale. Nakonec se rozhodl poradit se se svým nejlepším přítelem. Ten pro něj má vždycky pochopení, odpustil by mu i vraždu a u něj ho nikdo hledat v žádném případě nebude. Všichni jsou takového názoru, že Sasuke a Naruto se k smrti nesnášejí. To by se zdálo každému. Tihle dva se pořád popichují, pošťuchují a nebyl by den, kdyby tito dva mezi sebou nesoutěžili. Ale jak se tak říká, co se škádlívá, to se rádo mívá a ani v tomto případě se toto staré rčení nemýlí. Sasuke s Narutem jsou sice rivalové na život a na smrt, ale za tímto poutem rivalství se schovává nepřetrhnutelné pouto velkého přátelství.

                          A tak si to odhodlaně namířil k bytu svého přítele. V duchu doufal, že Naruto nebude v Ichiraku ramen, na své každodenní porci, ale že bude doma a on se tak bude moct kde schovat.

                          I když bylo už takřka po jedenácté hodině polední, v jednom skromném, malém bytě, kde se po zemi válely nedopité krabice s prošlým mlékem, se ještě spalo. Mladík s blonďatými vlasy se stále válel v posteli, přes otevřené okno k němu proudil teplý, provoněný, letní vánek a pohrával si s jeho zlatavými vlasy.  Naruto, i přes pozdní hodiny využil plný kbelík volného času a využil ho k nekonečnému a zaslouženému odpočinku. Spal tvrdě, díky teplu, které zasáhlo celou vesnici, usnul jen ve svých oranžových kalhotách a nevypadal, že se vzbudí dřív, než při nájezdu, obnovené skvadry Aktasuki společnosti, která je už dávno minulostí.

                             Zrovna ve chvíli, kdy svíral v náručí polštář a představoval si místo něj nejmenovanou osobu, někdo prudce zabouchal na jeho dveře. Narutova víčka se lehce zatřepotala, jako dvě motýlí křídla a myslel si, že se mu to jen zdálo. A tak něco jen nesrozumitelně zamručel a svoje víčka znovu zavřel. Když se ale klepání ozvalo ještě jednou a tentokrát už s větší intenzitou, rozhodl se probudit a toho nevítaného návštěvníka, který ho vyrušil z překrásného snu, vyhodit. Pomalu s rozespalýma očima a s rozcuchanou hlavou se došoural ke dveřím.  Poškrábal se na hlavě a ve chvíli, kdy opravdu hlasitě zívnul, otevřel dveře. Toho, koho tam uviděl ani v nejmenším nečekal, a tak se nebylo čemu divit, že když spatřil Sasukeho, nechal otevřenou pusu a obočí mu vyletělo do půl čela. A však jeho blankytně oči se na okamžik rozzářili radostí.

,,Sasuke?‘‘ptal se a snažil se zjistit, jestli nemá náhodou halucinace nebo ještě nespí. Přeci jen, Sasuke nikdy v jeho bytě nebyl a Naruto ani nepočítal s tím, že jeho týmový parťák ví, kde se jeho byt nachází. Jak se ale zdá, tak Sasuke to věděl moc dobře.

,,Naruto? Ty jsi spal?‘‘ptal se nechápavě Uchiha a očima sjel rozespalého blonďáčka pohledem. Ani v nejmenším nechápal, proč Naruto tak krásný den prospává a tráví ho v posteli, ale raději to nezkoumal. Zaujalo ho totiž něco jiného. A to právě  polonahý blonďák, který před ním teď stál a mžoural si ospale oči. Narutova opálená hruď a svaly přitahovaly Sasukeho černé oči čím dál víc. Musel uznat, že je Naruto neuvěřitelně roztomilý.  Ještě jednou nechal své temné hloubky, ať se popasou pohledem a potom se konečně ovládl a zaměřil je přímo do Narutových modrých.

,,Můžu dál?‘‘ptal se, a aniž by čekal na odpověď, vešel bez dovolení dovnitř. Nechtěl riskovat, že ho někdo z jeho nejvěrnějších fanoušků uvidí.

                           Nauruto na něj jen nechápavě koukal, ale rozhodl se nic nenamítat. Zabouchl dveře, a vyšel za Sasukem, který se uvelebil drze na prostorném gauči v obývacím pokoji, který byl jako jediný v bytě čistý a uklízený.

                           Když za ním vešel, pořádně se protáhl a to přímo před černovláskem, který od něj nemohl odtrhnout oči. Kdo ví, jestli to udělal schválně, ale rozhodně tím Sasukeho nenechal chladným. Ten raději odvrátil oči a zahleděl se po místnosti. Hledal místo, kam by mohl svoje oči zakotvit, aby se nerozvážně nevraceli k Narutově velice dobře vypadajícímu tělu. Avšak zajímavější věc, než byl Naruto nenašel, a tak to hledání rovnou vzdal.

,,Potřebuješ něco?‘‘ptal se majitel bytu, když se uvelebil pohodlně vedle Sasukeho. Pořád byl trochu mimo a potřeboval si to v hlavě srovnat.

,,Hm, jo,‘‘odpověděl kladně černovlásek. Bylo mu to trochu trapné, ale už se rozhodl. Potřeboval si o tom s někým promluvit, a jediný kdo se nabízel, byl právě Naruto. Sice ani nepředpokládal, že by Naruto chápal, v jaké situaci se teď cítí. Né že by o Naruta nebyl zájem to ne. Naruto se změnil. Byl víc přitažlivější a sexy, ale přeci jen na Sasukeho prostě nikdo nemá. Ani ve své dokonalosti a ani v počtu fanynek.

,,Chceš něco k pití?‘‘Naruto se zvedl, když viděl, že je Sasuke tak trochu v rozpacích a neví jak začít. Docela mu to připadalo roztomilé, ale zároveň se začal obávat toho, co po něm černovlásek chce.

,,Jo, vodu, díky,‘‘vymluvil se Sasuke, a i když nechtěl nic a vodu už teprve ne, nechtěl Naruta ničím urazit.

                         Naruto pokrčil rameny a pro obyčejnou vodu došel do kuchyně. Sám si postavil na kafe, aby se z toho rozespalého stavu dostal. Po chvíli se už vracel s průhlednou sklenicí s průzračnou vodou, a hrnkem s horkou kávou, ze kterého se linul šedivý, teplý kouř. Oboje dvoje nádoby postavil na konferenční stolek před velkým gaučem. Sklenici postavil před Sasukeho a hned na to zaujal vedle něj své místo.

,,Tak co se děje?‘‘Naruto nechtěl chodit okolo horké kaše. Věděl, že by mu to tím mohl ještě víc znepříjemnit.

                           A tak se Sasuke zhluboka nedechl, a na jeden nádech mu všechno vysvětlil. Řekl mu o všem. O svém trápení se všema těma uječenýma holkama, které mu nedají pokoj snad ani po smrti. Naruto se musel opravdu hodně snažit, aby Sasukemu rozuměl. Černovlásek totiž mluvil tak rychle, že to Naruto s těží stíhal pobrat.

,,Počkej, takže ty si nevíš rady se svýma fanynkami? Jestli jsem tomu správně rozuměl,‘‘zeptal se Naruto, když jeho kamarád s tím dlouhým proslovem skončil. Sasuke na to jen kývnul. Naruto to přesně vystihnul.

,,Cože?‘‘ vyprskl blonďák smíchy. Tohle bylo při nejmenším k popukání a nejvtipnější na tom bylo, že si sám velký Sasuke Uchiha neví rad, právě s holkama.

Sasuke se zamračil a obdařil Naruta pohlavkem.

,,Nesměj se, ty ubožáku,‘‘vyprskl. Mělo ho napadnout, že se mu Naruto vysměje.

,,Promiň, no jo, prostě seš neodolatelnej. Za to si můžeš sám,‘‘vysvětlil Naruto s úsměvem a upil z hrnku. Sasuke nevěděl, jestli to měl být kompliment nebo urážka, ale raději si s tím nelámal hlavu.

,,Naruto, potřebuju tvoji pomoc,‘‘zvážněl a podíval se svému příteli přímo do jeho modrých očí.

,,Jestli chceš, abych ti dělal bodyguarda, tak to seš tu špatně. Nikoho od tebe odhánět nebudu,‘‘ujišťoval hned.

,,Ne, ne, tohle po tobě nechci. Kdybych mohl, věř mi, že bych jim to pěkně tvrdě spočítal sám. Všem,‘‘řekl Sasuke.

,,Víš, já,‘‘začal rozpačitě a nervózně si mnul ruce, které ho, jako na povel začali svědit. Sklopil hlavu a hledal ta správná slova na vyslovení svého údajného plánu.

,,Tak už se vymáčkni Sasuke,‘‘řekl nevrle Naruto. Vůbec se mu tohle Uchihovo chování nelíbilo. Bylo to při nejmenším podivné. Takhle Sasukeho v rozpacích nikdy neviděl.

,,No…já….já potřebuju…uhm…no, víš, mohly bysme dělat, jako že spolu chodíme,‘‘poslední slova Sasuke téměř zašeptal. Jenže Naruto je slyšel až moc dobře a zřetelně, a to se ihned potvrdilo. Samým překvapením vyprskl kávu, kterou zrovna upil z hrnku.

,,Cože?‘‘začal se dusit a nemohl popadnout dech. Nebýt Sasukeho, který pohotově zareagoval a obdaroval ho pár tvrdými ranami do zad, určitě by se udusil.

,,Děláš si srandu?‘‘konečně chytil druhý dech a nevěřícně na Sasukeho pohlédl. Černovlásek smutně sklopil hlavu.

,,Nebo víš co, nech to bejt,‘‘řekl ledabyle, zvedl se a chystal se odejít. Mělo ho hned napadnout, že se to Nautovi nebude líbit. Vždyť jsou přece oba dva kluci….ale pravdou bylo, že by ho po tom už ostatní slepice z vesnice neotravovali.

,,Počkej,‘‘zastavil ho Naruto svoji rukou a stáhl ho zpátky. Byl trochu v rozpacích z toho co mu Sasuke řekl. Popravdě mu to ani nevadilo, ale přeci jen se nechtěl vzdát tak lehce. Něco na to namítnout musel ne? Jak by to vypadalo, kdyby na to hned kývnul. Sasuke by určitě prokouknul jeho city, které k němu tak dlouho chová.

,,A jseš si jistej, že není jiný řešení?‘‘ptal se.

,,Jo,‘‘odpověděl ledabyle Sasuke. Tahle situace, do které se dostal, se mu ani v nejmenším nezamlouvala.

,,A proč neřekneš nějaký holce?‘‘vyzvídal dál Naruto, i když odpověď už dávno znal.

,,A jakej asi?‘‘obořil se na něj černovlásek naštvaně. Komu by měl říct, když ve vesnici není žádná dívka, coby při pohledu na nejhezčího kluka z Konohy, nezrudla.

,,Hele, jestli nechceš tak nemusíš. Stejně je to blbej nápad,‘‘povzdychl si Sasuke ztrápeně, znovu se zvedl a chystal se odejít.

,,Počkej, kam zase jdeš?‘‘zastavil ho, dnes již podruhé Naruto. Znovu ho stáhl vedle sebe na gauč.

,,A co by jsme jako museli dělat?‘‘ptal se rozpačitě, aby měl v Sasukeho plánu jasno.

,,No…já nevim….třeba držet se za ruce a tak,‘‘vyhrkl druhý. O tomhle tématu se mu moc mluvit nechtělo. Popravdě ani nevěděl, kam až bude muset s blonďáčkem zajít, aby mu holky uvěřili, ale tohle je jediný plán, který se dá snadno realizovat. Sasuke samozřejmě přemýšlel, i o druhém plánu, kdyby to blonďáček odmítnul. Přemýšlel, že by ty otravné dívky obdařil jednou ranou Raikiry, ale za to by ho určitě zabili, zavřeli, nebo něco horšího. A to on v žádném případě riskovat nechtěl. Už jednou svoji šanci promarnil.

,,No, tak dobře,‘‘ozval se Naruto odhodlaně po chvilce ticha, kdy si celí ten plán podrobně prozkoumával. No, co. Zabije tím tři mouchy jednou ranou. Pomůže kamarádovi, Sakuru a Ino z toho trefí šlak a ještě bude moc být se Sasukem, aniž by ho podezřívali z obtěžování.

,,Vážně?‘‘ptal se Sasuke překvapeně. Nejspíš ho trochu zarazilo, že to Naruto vzal s takovým optimizmem, čekal větší odpor, ale raději na to víc nemyslel. Bůhví, co by se mu pak honilo hlavou. Ještě by si dával falešné naděje, že to tenhle neodolatelně roztomilý blonďáček dělá z vlastní vůle. To by bylo až moc velké štěstí. A štěstí, to Sasuke nikdy moc neměl. Teda, když pomineme, do jaké krásy se to narodil.

,,Jo, když říkáš, že ti potom dají pokoj, tak proč ne,‘‘pokrčil rameny blonďák a na jeden nádech vyzunkl kávu, ani se po ní nezaprášilo. Sasuke pozvedl obočí nad Narutvou klidností, a celou tu dobu si ho prohlížel nevěřícným pohledem. Je to vážně Naruto? Ten, se kterým se každý den pošťuchuje, dělá si naschvály a ve všem s ním soutěží?

,,Tak jdem?‘‘zeptal se Naruto po chvíli, byl celý nedočkavý a taky už oblečený.

,,Teď?‘‘ptal se Sasuke.

,,Jo čím dřív, tím líp ne?‘‘snažil se zamaskovat chvění a svou nedočkavost. I když nechtěl, musel si přiznat, že se na svou procházku po vesnici, kterou si se Sasukem naoko domluvil, těšil jako malý kluk.

                            Sasuke na to jen pokrčil ramenama a zvedl se z gauče, na kterém až doteď seděl. Vydal se i s Narutem z jeho bytu. Dohodli se, že až okolo nich projde nějaká dívka, čili Sasukeho obdivovatelka, chytnou se za ruce. I když ani jeden z nich nevěřil, že by to jako důkaz toho, že spolu chodí, stačilo, žádný nic neřekl.

                           A tak šli. Procházeli jednou rušnou ulicí, uprostřed tržnice. Nikdo z nich nic neříkal. Rozhlíželi se okolo sebe, aby nepromeškali chvíli, kdyby okolo nich nešla nějaká Sasukeho fanynka.

                           Jako na povel se před nimi objevila známá blonďatá dívka a oba dva ninjové ztuhli. Samozřejmě to byla Ino, které si při pohledu na Sasukeho rozzářili její modré oči. Sasuke a Naruto věděly, že by se teď měly chytit za ruce, ale ani jeden z nich s tím nechtěl začít. Nebo naopak chtěli, ale neměli k tomu dost odvahy. Nakonec se tedy Sasuke jen podíval na Naruta a ten jen souhlasně kývnul. Oba dva se chytly za ruce, jako to dělávají zamilované páry, a dělali, jako že Inu nevidí. Oboum dvoum náhle projel tělem elektrický proud. Z toho doteku, kdy se drželi za ruce. Ani jeden to však na sobě nedal znát.

                      Ino si všimla, že se oba dva chlapci chytli za ruce a nejdřív na to pozvedlo nechápavě obočí. Potom to ale nechala být a okamžitě se rozběhla za svým černovláskem.

,,Sasukééé,‘‘zaječela a oba dva chlapci na to nevěřícně koukali. Až teď jim došlo, že chytit se za ruce, asi stačit nebude. A jako první si to uvědomil Sasuke. Dřív, než k němu Ino stačila doběhnout a umačkat ho k smrti, udělal černovlásek něco, co všem pokleslo čelistmi o několik centimetrů.

,,Naruto promiň,‘‘zašeptal na nechápavě civějícího blonďáka. Pustil se ho, objal ho kolem pasu a přitáhl si ho blíž k sobě. Naruto ani v nejmenším nic nechápal. Vyjeveně koukal na Sasukeho, a  snažil se přijít na to, co dělá. Na tomhle se přeci nedomlouvali. A už vůbec se nedomlouvali na tom, co Sasuke hned na to udělal. Ten si totiž obtočil obě ruce okolo blonďákova pasu, zaklonil si ho a jednoduše ho přede všemi políbil. Pomalu a jemně se mu přisál na rty a Naruto na to jen vytřeštil oči. Na nic jiného se v tu chvíli nezmohl. Jeho tělo náhle ztuhlo. Udělali se mu mžitky před očima. Nejspíš z toho, jak moc byly Sasukeho rty jemné a sladké. Přestal dokonale vnímat realitu. Jenom slyšel, vyděšený křik Iny, která s sebou hned na to praštila o tvrdou zem. I když oba dva věděli, že už žádné nebezpečí nehrozí a tímhle rozhodně tu otravnou  Inu museli dokonale přesvědčit.  Ani jeden z nich se ale neměl k tomu, aby ten letmý a jemný  polibek ukončili. Naopak Sasuke začal tlačit na Narutovi rty jazykem. Lehce mu po nich přejel, a Naruto musel slastně vzdychnout. Ani se nebránil a Sasukeho jazyk pustil do svých úst. Sám se potom začal zabývat černovláskovými útrobami, které zkoumal vlastním jazykem. Zkoumal každičkou skulinku jeho úst a ani jednomu nevadilo, že na ně všichni vyděšeně koukají. Vnímali jen sami sebe.

                          Nakonec se přeci jen Sasuke vzpamatoval, uvědomil si, že zašel tam, kam rozhodně nechtěl, a od Narutových, výborně chutnajících úst se odtrhl. Podíval se rudnoucímu blonďáčkovi do očí a potom se jen nepatrně usmál. Překvapilo ho, jak rychle se do polibku blonďák zapojil, a ať chtěl nebo ne, srdce mu při tom poskočilo radostí. Naruto nechápal nic. Styděl se, jak se nechal unést. Nechápal proč ho Sasuke políbil a proč v tom nepřestal, když se Ino  složila na zem.

                        Sasuke jen něco zamumlal, chytil Naruta za ruku, jako před chvílí a bez jediného slova ho odtáhl do svého bytu. Nechal tak za sebou nevěřícně zírající občany vesnice skryté v listí. Nemohly uvěřit tomu, co právě viděli a čeho byli svědky.

                        Naruto se nechal táhnout a nevěděl, co si o tom všem má myslet. Byl trochu rozhozený, trochu naštvaný ale i šťastný.

                         Sasuke otevřel dveře svého bytu a i s Narutem do něj oba dva zapluli.

,,Pomiň, ale viděl si, jak sebou švihla na zem?‘‘začal se smát a Naruto na něj,  jen vyjeveně zíral.

,,Příště mě varuj, až budeš něco takového chtít udělat,‘‘zakroutil naštvaně hlavou blonďák a odfrkl s. Jak se zdá, Sasuke to bere všechno, jen s humorem, a to Naruta štvalo.

,,No jo, promiň,‘‘ospravedlnil se černovlásek.

,,Ale nebyla jiná možnost,‘‘pokrčil jen rameny, a  odešel do kuchyně. Nechal tam stát Naruta, který byl stále v šoku. Nejen z toho, jak moc se mu Sasukeho přítomnost líbila, ale i z toho, že by si ten polibek docela rád zopakoval. Potom ale nad tím rychle zakroutil hlavou, okamžitě ty svoje myšlenky vymanil, a odešel za Sasukem.

                          Mladý Uchiha zrovna postavil na čaj a Naruto tak mohl ohodnotit Sasukeho byt. Před tím u něj nikdy nebyl. I když byl jeho byt docela skromný, byl velice útulný. To musel Naruto uznat, i když nechtěl. Obsadil jednu ze čtyř židlí obklopující stůl, položený uprostřed kuchyně.

                             Ani jeden z těchto ninjů si nevšiml, že je z dostatečné vzdálenosti někdo pozoruje. Dva páry očí, ukryté v koruně stromu, vedle okna v Sasukeho obýváku. Byli to oči zelené, patřící růžovlasé dívce a zároveň členky týmu 7. Druhé oči, tentokrát modré, pařili blondýnce Ině. Ta, která se složila na zem, potom co zahlédla tu šokující scénu líbajících se chlapců, upadla do těžkého šoku. A však když se vzpamatovala, okamžitě běžela za svou rivalkou Sakurou a všechno jí za tepla pověděla.

                               Sakura nebyla tak hloupá, jako Ino a ihned jí napadla možnost, že to Sasuke s Narutem jen předstírali. Proto se taky teď schovává v koruně stromu a pozoruje Sasukeho obývák, jestli nezahlédne něco podezřelého. Ani v nejmenším, totiž nechtěla uvěřit tomu, co jí Ino pověděla. Sasuke, že se líbal s Narutem? To těžko. Sakura to prostě chtěla vidět na vlastní oči. Neuvidí - neuvěří.

,,Myslíš, že to jen předstírali?‘‘šeptala Ino, kterou pod nosem svrbělo jehličí.

,,To uvidíme,‘‘odpověděla jí na to růžovláska a ani na okamžik nespustila svá bystrá očka ze Sasukeho obýváku.

,,Dík,‘‘poděkoval rozpačitě Naruto, když mu Sasuke s velice přitažlivým úsměvem podal hrnek s čajem. Naruto mu s velkými rozpaky úsměv oplatil a upil z hrnku. Oba dva teď seděli v obýváku na pohovce. Blonďák najednou  nevěděl, jak se má v přítomnosti svého kamaráda chovat. Byl v rozpacích. Hlavně musel stále myslet na to, jak ho Sasuke líbal. Bylo to až moc krásné, než aby na to mohl jen tak zapomenout.

,,Myslíš, že nám na to skočili?‘‘zeptal se po chvíli ticha. Sasuke na to pokrčil svá udělaná ramena.

,,Nevím, možná jo, možná ne. Třeba si to budeme muset zopakovat,‘‘řekl ledabyle, jako by nic a upil ze svého hrnku.

,,A-aha,‘‘vykoktal Naruto a tímhle byl naprosto rozhozený. Ne, že by si to se Sasukem nechtěl zopakovat, přeci jen Sasuke umí líbat velice dobře, ale stejně z toho byl jako na trní.

,,Každopádně ti děkuju,‘‘zvedl se černovlásek a chtěl odejít zpátky do kuchyně, ale najednou se zarazil. Uprostřed cesty. Měl pocit jako by ho někdo sledoval, a tak potají, aby to nezpozoroval ani Naruto vyvolal svůj Saharingan.  Otočil se nenápadně do okna.

Jaké to pro něj bylo překvapení, když v koruně stromu zahlédl jeho týmovou partnerku Sakuru a ještě otravnější  Ino, které si ani nevšimli, že o nich Sasuke ví.

,,Naruto?‘‘otočil se zničehonic na blonďáka.

,,Pojď ke mně,‘‘řekl.

,,Proč?‘‘ptal se nechápavě Naruto, ale nakonec se zvedl a přešel k Sasukemu.

Ten ho zničehonic objal a hlavu si položil na jeho rameno.

,,Co-co to děláš?‘‘ptal se nechápavě vyjevený blonďák, který samozřejmě jako vždy ničemu nerozuměl.

,,Pššt, sledují nás,‘‘pošeptal Sasuke.

,,Kdo? Kde?‘‘ptal se Naruto překvapeně. Začal se rozhlížet okolo sebe, jestli náhodou nezahlédne ty šmíráky.

,,To je jedno, spolupracuj,‘‘pošeptal znovu Sasuke a víc se přitiskl na Naruta, který byl v sedmém nebi. A tak obtočil ruce kolem Sasukeho pasu a přitiskl si ho k sobě ještě blíž. Najednou měl pocit, jako by s ním lítal svět. Zvlášť když nasál Sasukeho vůni z jeho vlasů. Takhle tam stáli v nekonečně dlouhém obětí. Užívali si navzájem své blízkosti, která se už nemusí opakovat. Sakura, která to samozřejmě všechno viděla, omdlela zděšením a ze stromu spadla.

,,Sakuro, Sakuro,‘‘volala na ní Ino, když se nad ní skláněla……..

,, Už  mě můžeš pustit, zdá se, že Sakura z toho dostala mrtvici,‘‘uchechtl se Naruto, pobavený nad dívkou, která upadla do bezvědomí. Jenže Sasuke ho nepouštěl. Naopak tiskl si ho víc k sobě, jako by ho už nikdy nechtěl pustit.

,,A co, když nechci,‘‘ptal se Sasuke tajemně a pohlédl přímo do Narutových vyvřeštěných očí.

,,Co?‘‘nechápal Naruto.

                        Mladý Uchiha  se znovu tajemně usmál, odrhl se od Naruta a začal se k němu přibližovat. Naruto ale začal instinktivně ustupovat. Nelíbil se mu Sasukeho úlisný úsměv.

Jenže po chvíli narazil na zeď. Už nebylo kam, couvat.

Sasuke se k němu přiblížil, přimáčkl ho ještě víc ke stěně a naklonil se k jeho uchu.

,,Víš, že tě mám rád, Naruto?‘‘zašeptal.

,,Ehm, no já-já tě mám taky rád Sasuke,‘‘Naruto nevěděl, co má dělat. Co se to se Sasukem děje? A vůbec - co to dělá?

,,Ale já tě mám rád jinak, než si myslíš,‘‘řekl potichu a jazykem se lehce dotknul jeho ušního lalůčku. Naruto vytřeštil oči a zalapal po dechu. Jako by jím najednou projel silný elektrický šok.

,,Co - co to děláš?‘‘vykoktal se. Ruce se mu třásli, jako splašené. Nejen nedočkavostí, co Sasuke udělá příště. Začali mu pomalu odcházet smysly. Ale ani se nepohnul. Nechtěl udělat nic, co by Sasukeho vyplašilo a on by ukončil tu jejich vzájemnou blízkost.

,,Hádej,‘‘pošeptal Uchiha roztouženě. Jemně Naruta kousnul, ale potom hned olíznul.

,,Sasuke,‘‘vydechl slastně Naruto a samým vzrušením přivřel oči. Stále ale byl při vědomí.

,,Ty jsi na kluky?‘‘ptal se a dalo mu to hodně práce to vyslovit. Najednou mu to všechno docházelo. Proč Sasuke z žádnou holkou nikdy nechodil. Všechno to do sebe začalo zapadat. Naruto si to myslel už dřív, ale tak nějak si to potřeboval ověřit.  A to, co teď Sasuke dělal, pro něj bylo dostatečný důkaz. Černovlásek  se teď zabýval jeho krkem, kterým jazykem přejížděl od ucha až k šíji.

Na Narutovu otázku se jen usmál, přestal se zabývat blonďáčkových tělem a podíval se mu do očí.

,,Už jsem si myslel, že si toho nevšimneš,‘‘pousmál se a vyjeveného Naruta začal líbat. Blonďáček zkameněl. Takže je to pravda? Sasuke je celou dobu na kluky. To už ale nedočkavý Uchiha prozkoumával jeho ústa svým hyperaktivním jazykem. Naruto myslel, že se mu vzrušením, které ho pohltilo, podlomí kolena. Už se to prostě nedalo vydržet. Sám je přeci gay, přiznal si to, když ho začal Sasuke přitahovat.

                              A tak obtočil své paže okolo černovláskova krku a přitáhl si ho k sobě blíž. Do polibku, který snad neměl konce, a čím dál víc se prohluboval, se velice rychle zapojil. Dopodrobna zkoumal černovláskova ústa a rukama mu jemně přejížděl po jeho nezakryté hrudi, která přímo sváděla k dotekům. Byl mnohem nedočkavější, než Sasuke, který se jen usmíval. Jenže po chvíli chtěl víc. Chtěl Naruta slyšet jak vzdychá rozkoší, chtěl, aby mu celý patřil. Tak dlouho už čekal. Proto svoje koleno přirazil tvrdě k Narutovému vzrušenému klínu. Náhle na to, blonďáček zavzdychal. Čím víc, mu Sasuke rozkrok masíroval, tím víc bylo těžší zadržet steny, které se mu linuly z úst. Naruto se znovu hladově přisál na Saukeho rty a pomalu mu začal svlékat horní část oblečení. Na to se ale Sasuke zarazil. Nechtěl nic uspěchat.

,,Počkej,‘‘zarazil ho a podíval se udýchanému Narutvi do očí, ve kterých mu šlehali plamínky touhy a vzrušení.

,,Proč?‘‘ptal se roztouženě druhý, který nechápal Sasukeho změnu chování,

,,Nemyslíš, že na to jdeš trochu rychle?‘‘ptal se černovlásek s úsměvem. Pohladil Naruta jemně po tváři a potom se sklonil k jeho uchu.

,,Zítra si tě vezmu….celého, a všechno ti vynahradím,‘‘zašeptal a jemně olízl jeho ušní lalůček. Kdyby jen věděl, že tímhle to dělá ještě horší a přivádí tak Naruta  ještě víc do agonie vzrušení.

,,Ale proč až zítra, já tě chci hned,‘‘zavzdychal blonďák. Vůbec se mu nelíbilo, co mu tady Sasuke říká. Ten se nad tím jen pousmál. Pohladil ho po tváři a jemně ho políbil.

,,Zítra na to budeme mít celý den. Teď by nás někdo mohl sledovat a to já nechci. Chci tě jen pro sebe,‘‘řekl a objal ho. I když Naruto nechtěl, musel dát Sasukemu za pravdu. Sice nechtěl čekat až do zítřka, ale lepší zítra než nikdy…………

………………………………............…….KONEC…………………………………………