Podzimní rozchod
Podzimní,chladný a studený vánek,který se prohání nočními ulicemi Konohy,zaháni vesničany do svých domovů k teplému,zelenému čaji a rodinnému krbu.Jeho chladnost naznačuje,že se zima co nevidět dostaví i do vesnice skryté v listí,kde je právě teď hluboká,temná noc a pod noční oblohou posetou zářivými hvězdami se všichni schylují do svých vyhřátých peřin,vydat se do říše snů.
Vlastně všichni jak se zdá ne.Jeden mladý muž s cigaretou v puse,kterému již zmiňovaný vítr čechrá jeho fialovomodré vlasy,se prochází sám,osamocen jednou zapadlou uličkou,kam lidská noha vkročí jen zřídka.Ruce založené v kapsách svých modrých kalhot,zklopená hlava,smutný až zoufalý výraz a smutné oči jsou důkazem,že na Asumu dopadla samota,beznaděj,zklamání a další děsivé pocity,které zahání lidskou mysl do těžké deprese.Jak se zdá tak ani tento statečný a silný ninja se těmto pocitům,honící se každému z nás v hlavě,nedokáže ubránit.Jeho nálada prudce klesla pod bod mrazu.Cítí se sám,ublížený,zrazený,na nic.......K tomuhle všemu ho dohnala,teď již bývalá přítelkyně Kurenai.
,,Ach,Kurenai.....Proč?Jak jsi mi to mohla udělat?Já tě tolik miloval a ty?Milovala jsi mě vůbec nebo ne?´´
Tyhle myšlenky se proháněly jeho hlavou jako tornádo.Bědoval nad tou ženou,co mu tolik ublížila a zlomila mu srdce.Nejraději by si přál aby se dnes odpoledne nevrátil domů včas a nenachytal tam svoji lásku v obětí jiného muže..........
Asuma se i s těmito černými myšlenkami zastavil v jedné zapadlé čtvrti.Temnota a zlo z toho místa přímo vyřazovaly,ale Sarutobi Asuma na to nedbal.Otevřel zchátralé dveře stejně tak zchátralého domu,nazývajíc se podle cedule vysící nade dveřmi jako ´´Tsuchigi saké´´.Byla to malá,opuštěná hospůdka,kde se scházeli různí opilci,vyvrhelové,různá pochybná individua či zoufalci,kteří se stejně tak jako Asuma snažili schovat před krutou realitou v alkoholu.
Když vešel dovnitř,zastihla ho štiplavá vůně kouře,hnijícího dřeva nábytku a podlahy a hlavně nechutný zápach z úst,který se linul od každého přítomného muže,kteří zde i přes pozdní noční hodinu posedávali a nezdálo se,že by svoji návštěvu hodlali jen tak ukončit.
Asuma vyhledal jeden prázdný,volný a umaštěný stůl v zapadlém rohu místnosti.Posadil se na jednu ze čtyř židlí,které onen stůl obklopovaly z každé světové strany.Dříve,než k němu dorazil hostinský,který se až moc podobal nějakému spocenému řidiči kamionů,a on si tak mohl objednat plnou láhev saké,rozhlížel se po velké,zapáchající místnosti.Přes mrak hustého dýmu,vznášejícího se ovzduším hospody,mohl Asuma zahlédnout opilce,kteří byli úplně na maděru.Mumlali si pro sebe něco nesrozumitelného,jelikož si díky alkoholu v krvi šlapali na jazyk.Někteří z nich se vesele smáli a nekteří zase trpce brečeli,litovali svého spackaného života a váleli se na stole,někteří dokonce pod stolem či na některém ze svých ´´dobrých´´ kamarádů,kteří je přišli podpořit v opíjení se.
Asumu přepadl chtíč po takovéto ´´svobodě´´.Chtěl být jako oni.Chtěl zapomenout na Kurenai,na své zlomené srdce a na zoufalství.A právě alkohol byl pro dnešek jeho nejlepším přítelem.
Aniž by na něco čekal,začal do sebe házet jednu skleničku za druhou.Chtěl rychle zapomenout,na ten příšerný pohled,kdy se jeho láska vášnivě líbá s jiným mužem a který se mu nejspíš vryl nadobro do paměti.
I když mu alkohol stoupal do hlavy poměrně rychle,jeho vzpomínky se ne a ne vytratit.Spíše naopak.Začali se mu neustále vracet a sním i ta bolest v srdci.
,,Sakra,´´źaklel a položil si ztrápeně hlavu na svoje skřížené ruce.Ani si nevšimnul dalšího návštěvníka,který právě vešel do kouřem naplněné hospůdky.Hnědovlasý mladý muž s jizvou na obličeji si nejdříve osoby,která mu byla velice blízká nevšiml.Teprve až když mu hostinský u alkoholem politém baru nalil plnou sleničku saké,začal se rozhlížet pozorněji po onom místě.
,,Asuma?´´všiml si povědomého a teď opilého muže,válejícího se utrápeně na stole s poloprázdnou lahví alkoholu vedle sebe.Nejdřív se rozhodl si ho nevšímat.Přece jen Asuma nevypadal,že by o nějakého společníka stál a už vůbec nevypadal,že by byl schopný normální konverzace.A tak se Iruka otočil zpátky ke své skleničce a zkoumavě si jí prohlížel.Jak ale čas plynul,Iruku začala hlodat zvědavost.
Proč se asi Asuma tolik zřídil?
Nakonec ho zvědavost přemohla.Sklenici se svým pitím uchopil do své pravé ruky,zvedl se z barové židle a namířil si to přímo k zapomenutému rohu místnosti,kde ospalý Asuma polehával na stole.
,,Ehm,zdravím.Můžu si přisednout?´´zeptal se Iruka.Ani nečekal na Asumovu jakoukoli odpověd.Věděl,že by se stejně žádné nedočkal,a drze si sedl naproti mladíkovi.Asuma zvedl překvapeně hlavu a sním i obočí a vzhlédl tak do tváře svému vyrušiteli spánku.
,,E?....Iruko?´´zamumlal s velkou dávkou překvapení.Tohohle muže by tu v žádném případě nečekal.Iruka byl učitel na akademii a navíc slušňák a Asumu by ani v nejmenším nenapadlo,že na tomhle prohnilém místě,určeném pro zoufalce a vyvrhele,potká právě jeho.
,,Doufám,že ti nevadí,že jsem si přisedl,´´řekl rozpačitě Iruka,poškrábal se ve svých hnědých vlasech a vykouzlil na tváři sladký úsměv,který Asumu donutil záporně zakroutit hlavou.
,,Ne,jasně,že ne,´´pokusil se o vstřícný úsměv,ale bolest,kterou pořád cítil zaručila,že se úsměv spíše podobal úšklebku.Iruka ihned vytušil,že se muselo něco špatného stát.Neměl však odvahu,se Asumi zeptat.Nebyl si jistý,že by o tom svém problému chtěl mluvit.Rozhodl se tedy zvednout mu náladu.
Jak řekl,tak i učinil.Iruka byl bezesporu velice výborný společník.Vyprávěl svému příteli s cigaretou v puse o svých veselých a někdy také neuvěřitelných příhodách s dětmi v akademii.
Asuma v několika dalších minutách,jako mávnutím kouzelného proutku zapoměl na svůj problém,smutek a dokonce se i smál.Zvlášť,když mu Iruka vyprávěl o svých veselých zážitcích s nejlínějším,nejnenažranějším a nejotravnějším studentem-tudíš o Shikamarovi,Chojim a Ino.
Mladší z mužů si pochvaloval,že Asumu dohnal k dobré náladě a,že mu ji aslespoň trochu zvedl.Už to byl zase ten starý usměvavý a pohodový Asuma,kterého měl rád.
po chvíli......
,,Tak jo,jde se domů,´´prohlásil rozhodně a zamával na hostinského,který lítal jak hadr na holi a nestačil roznášet alkoholické nápoje.
,,Já...já..´´ŠKYT´´....nemám domov..´´zamumlal opilí Sarutobi.Každou chvíli zaškytal až z toho nadskočil.
,,Co?´´nechápal Iruka a pozvedl obočí do půlky čela.Dál si s tím ale nelámal hlavu,jelikož tohle Asumovo podivné chování a řeči,které vedl -dával za vinu,saké,které mu kolovalo v krvi.
Nechal na stole peníze,a aniž by čekal na nějaké vrácené drobné,pomohl bezvládnému,chichotajícímu se příteli na nohy.Ten se však kymácel ze strany na stranu,vůbec nevěděl,která bije,nohy mu už dávno vypověděli službu a kdyby ho v tu chvíli nezachytil bystrý Iruka,skončil by na špinavé a jistě taky tvrdé podlaze.Naneštěstí veděl Iruka,kde je jeho limit.Takže i když měl v sobě již třetí sklenici saké,byl narozdíl od jiných střízlivý.
,,Teda ty ses ale zřídil,´´zamumlal výčitavě hnědovlasý ninja,svou pravou paží obtočil jeho pas a jeho ruku si založil na krku.Bez jakéhokoliv dalšího slova se sním odplížil pryč z toho místa plého zla,červotočů a nejspíš také plísně.Nemohl ho tam přece jen tak nechat?Co by to bylo za přítele?
,,Já nechci...do´´ŠKYT´´..domů,´´zašklebil se modrovlasý a na důkaz svého rozhodnutí se zastavil v půli cesty.
Iruka vůbec nechápal co to sním je,a proč nechce jít do svého bytu.Podezřívavě se díval na svého nalitého přítele a dožadoval se nějakého vysvětlení.Když však ale žádné nedostal,rozhodl se mu vyhovět.
,,Achjo.....fajn,´´vzdychl si a místo toho aby pokračoval v cestě k jeho bytu,který sdílel společně se svou přítelkyní Kurenai,otočil se o 160 stupňů a vydal se do svého vlastního domu.Přece jen byl blíž a oni se tak mohli vyhnout davu lidí,kteří by si je určitě podezřívavě prohlíželi a buhví co bysi pomysleli.
V duchu si Iruka lámal hlavu s tím,jaký důvod měl k tomuto rozhodnutí.Něco se určitě muselo stát......přemýšlel,ale jelikož jeho na mol opilí přítel každou chvíli něco nesrozumitelného zamumlal či zařval,šlo mu to špatně.Zrovna,když zase mumlal a opilecky žádal o cigaretu,hnědovlásek se zastavil před svým bytem.Měsíc,kterého jako na zavolanou odkryla černá noční oblaka,vyřazoval bílé světlo a tak Iruka snadno našel ve svazku různých klíčů,ten pravý od svého bytu.
Aniž by ho napadlo otevřít dveře,jako normální člověk,rozrazil je jedním kopnutím.Dveře,které na to byly nejspíše zvyklé,neutržily ani škrábanec.Iruka vklouzl do ticha temného bytu,zavřel dveře a okamžitě se i s Asumou vydal do ložnice.Cestou si narazil dvakrát nohu,pravou ruku a dokonce se stačil praštit do hlavy o lampu.Přece jen byla v bytě tma jako v pytli a Asuma taky nebyl zrovna nejlehčí.
Konečně se zastavili ve velké místnosti.Iruka nahmatal poslepu vypínač od světla a následně ho zmáčknul.V ložnici se rázem rozlila vlna oranžového světla.Hned na to přešel k velké,dvojlůžkové postely s modrým povlečením a spícího Asumu na ni ledabyle pohodil.
Asuma spal jako zabitý a když tvrdě dopadl na postel tak jenom něco zamumlal a otočil se na bok.
,,Uff,´´vydecl Iruka námahou a otřel si hřbetem své pravé ruky pot,který se mu usadil na čele.Hned na to sundal svému hostovi boty,vestu a taky jeho ninja ochranou pásku.Potom ho pootočil a uložil pohodlně do postele.Zrovna když se nad ním skláněl aby ho přikryl připravenou peřinou,Asumovi ruce ho objaly kolem krku a přitáhly si ho k sobě.Chudák vyjevený Iruka ani nestačil zareagovat,ztratil rovnováhu a přepadl do postele,těsně vedle Asumi,který měl zavřené oči,spal tvrdým spánkem a nejspíš se mu něco ´´zajímavého ´´zdálo.
Mumlal něco ze spaní,ve tváři šťastný úsměv a ruce stále okolo Irukova krku.Čím víc se snažil uvězněný mladík z jeho obětí osvobodit,tím víc si ho Asumovi nezbedné ruce tiskly k sobě.Oba Byli teď obličeji těsně vedle sebe a ne jednou se nechtěně dotkly svými tvářemi.
,,Tak to je teda super,´´procedil Iruka mezi zuby,když svoje bezúspěšné pokusy a osvobození vzdal.Ležel jen tak v Asumově obětí a čekal až ho konečně pustí.Ne,že by se mu to nějak nelíbilo.To ne.Byla to naopak příjemná změna,po té dlouhé době co Irukovu postel nenavštívil nikdo druhý.To ale neznamenalo,že by byl na kluky.Prostě na ženy a randění neměl čas.Aspoň tohle si myslel a jako výmluva mu to stačilo.Teda pro druhé ano.Jenže sebou si nebyl zatím tolik jistý.Bylo mu čím dál víc divné,že ho ženy ani v nejmenším nepřitahují a už vůbec nevzrušují.
Musel se pousmát,když spatřil Asumovu uklidněnou tvář bez jediné známky smuku či starostí.Nejspíš se mu zdálo o Kurenai.Pomyslel si Iruka a hned na to posmutněl.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Za oknem,v pokoji se vyjímala černočerná tma.I když už bylo něco po šesté hodině ranní,venku byla stále tma tmoucí.I tento fakt dával za pravdu,že se zima blíží do vesnice ninjů-Konohy.
V tom pokoji svítila malá stolní lampička,postavená na velkém psacím stole.Za tím psacím stolem seděl hnědovasý,mladý muž a i přes tuhle pozdní dobu byl hluboce zabrán do nevydařených písemek svých studentů.Byl hodně unavený.Tento fakt dosvědčoval důkaz v Irukově unavené tváři,zarudlých očích i nemotorných pohybech.Zhluboka se protáhl,opřel se o opěrku židle a hlasitě zazíval.Potom se otočil na svého návštěvníka,pravidelně oddychujícího na posteli.Na tváři se mu objevil letmí úsměv a hned na to se znovu ponořil,tělem i duší do své celkem nudné práce.Ani si nevšiml,že se jeho modrovlasý host začíná probouzet.
Asuma pomalu a ztěžka otevíral oči.Otevřel je a pohlédl na nějaký neznámí bílý strop.Dál si stím ale nelámal hlavu,zavřel znovu oči.Když se ale asi po půl minutě vzpamatoval a uvědomil si,že není u sebe doma,znovu oči prudce otevřel až ho v nich zabolelo.Prudce se posadil a hned toho začal litovat.Hlava se mu zatočila a prudká bolest ve spáncích,ozývající se v pravidelných intervalech ho donutila zasténat.
Iruka to samozřejmě nemohl přeslechnout a na svého hosta se otočil.
,,Sakra....moje hlava,zasténal znovu a se skřiveným obličejem.
,,Už jsi vzhůru?´´konstatoval Iruka a zvedl se od stolu.Asuma se podíval na ten zdroj povědomého hlasu a překvapením nadskočil.
,,E?I..Iruko?´´vykoktal překvapeně.Na svou bolest v hlavě tím údivem zapoměl.
Co se stalo?Co tu dělám?
Tyhle otázky si kladl nejen na ještě nefunkční mozek ale také na srdce a marně se snažil přijjít na nějakou normální odpověď.Čím víc ale svou hlavu namáhal a snažil se vzpomenout na včerejší události,tím víc ho bolela.Tak se rozhodl tenhle pošetilý návrh-přemýšlení a vzpomínání-zavrhnout a rozhodl se zeptat,usmívajícího se Iruky,který stál hned vedle postele a se sladkým úsměvěm,který Asumu totálně vyvedl z míry.
,,Co..Co se stalo?A kde vůbec jsem?´´zeptal se přiškrceně.
Iruka se posadil vedle něho na postel a vylíčil mu všechny události včerejška.Nebo spíš včerejší noci.
,,Aha...tak...díky,´´zamumlal provinile a zklopil smutně hlavu.Vzpoměl si totiž na svůj důvod své opilosti.Iruka si toho samozřejmě všiml.
,,Asumo?Co se stalo?´´zeptal se a položil svou dlaň na jeho ruku.Sarutobimu se ze začátku nechtělo mluvit ale ten pocit,kdy se ho Iruka dotýkal ho nakonec donutil mluvit.Pomalu ze sebe chrlil svoje problémy a trápení.Včetně rozchodu s Kurenai.Překvapilo ho,když se mu ulevilo.Jako by mu spadl kámen ze srdce,když se mohl Irukovi svěřit.
,,Aha,tak to mi je líto,´´vzdychl.V duchu si ale říkal,že už bylo načase aby odhalil Kurenainy věčné úlety a nevěry.Kurenai si prostě Asumu nezasloužila.
,,Jo mě taky,´´přitakal modrovlasý a pokusil se vstát.Když už byl konečně na nohou,znovu se mu zamotala hlava a nebýt Iruky,který ho všas zachytil,buhví jak velká boule by zdobila jeho hlavu.
,,Ehm..díky,´´vykoktal poněkud rudý Asuma,kterého pevně svíralo Irukovo obětí.Hnědovlasý ninja se musel v duchu pousmát.Asuma se svými modrými vlasy,které mu teď spadaly do obličeje a ještě k tomu se červenal-byl prostě roztomilý.
,,Hele,tak jestli nemáš kde složit hlavu,můžeš na čas zůstat u mě,´´navrhl hnědovlasý,když pomohl příteli znovu do postele.
,,Oh?Vážně?......no..já bych ale nechtěl otravovat,´´
,,Šílíš?Mě a otravovat?Budu rád,když tu zůstaneš.Od čeho jsou přátelé,ne?A navíc -tenhle byt je pro jednoho až moc velký,´´
Asuma se vděčně usmál.Do svého bytu vážně nechtěl.Určitě by tam zahlédl tu ženu,která mu ublížila a zlomila srdce.Ženu,kterou ještě včera miloval nebo...nebo si to jen namlouval?
,,No každopádně dnes zůstaneš v posteli a vyspíš se z tý kocoviny.Zítra si zajdeš pro nejnutnější věci.Kdo ví,možná,že se s Kurenai dáte zase dohromady,´´při téhle větě bysi Iruka chtěl nejraději nafackovat.I když se mu z hloubi duše příčilo-vztah mezi Kurenai a Asumou-musel ho podpořit,zvlášť jestli ji pořád miluje.......
Kdyby jen věděl,že Asuma už víc jak měsíc o svých citech ke Kurenai pochyboval...a to co udělala byla taková osvobuzující kapka...nechápal se....včera se kvůli ní opil,trápil se..a teď?Jakto,že už mu vůbec rozchod s ní nevadí?Že by se zamiloval do nějaké jiné?..........nebo............jiného?
Komentáře
Přehled komentářů
dost netradicny par ale ako som cital predtym poviedky tak uz si pomaly zvykam :D a kto bol ten muz kvoli ktoremu ju opustil? :D
...
(tess, 23. 4. 2009 19:36)doufám, že to bude pokračovat. protože mě tahle povídka opravdu chytla. a sem zvědavá jak to s nima bude dál.
Jéééé
(Klapča SBééénko :), 21. 4. 2009 16:29)Jééé je to pěěěěknééé!!! Jachiru, kdybych to měla oznámkovat máš 1* třikrát podtržený :)
fuuuj nadpis
(suzu-chan, 21. 4. 2009 16:16)JJ to jí tam hned pošli , protože já jsem netrpělivá ( vždyť to znáš )
jojo
(Riuu, 21. 4. 2009 15:55)nebojte hned jak se Jachiru vrátí ze školy ihned jí pošlu k počítači:Dbude určitě ráda,že jí tak chválíte její povídku
můj blog
(petra2, 21. 4. 2009 14:23)ráda bych obita a ty??sorry ale nějak mi blbne blog nevíš co to tam znamená mrkni na to plss
web
(TokyShka.chan :D, 21. 4. 2009 10:13)sry zapoměla sem nepsath web xD hicumarixanime.blog.cz
super:)
(terkic, 21. 4. 2009 8:20)moc hezké, tenhle pár by mě teda nenapadl:) je to fakt super, už se těším, co bude dál:) a to je dobře, že i z tebe se nastala ooc:D
ještě něco...
(Riuu, 21. 4. 2009 4:17)zapoměla jsem vám říct,že povídka je OOC.Nebo...... Asuma teda jo,a Kurenai a taky trochu Iruka:DTakže vlastně všichni jsou OOC:D...kromě mě:)
hmmm :-D
(Gaara z púšte, 26. 5. 2009 15:10)